Cestování není vždy jen o krásných fotkách, odpočinku a poznávání. Občas musíte řešit poměrně nestandartní situace, které vám dovolenou nabourávají. 10 takových situací z Havaje jsme se rozhodli sepsat do článku, abyste věděli, že cestování sebou přináší i nějaké ty negativní/nečekané situace 😉 ačkoliv to tak na povrch možná nevypadá. Nejdůležitější ovšem je nenechat si jimi dovolenou zkazit ale proměnit tyto situace v celkem veselé historky 😉
První problém jsme museli řešit už necelé 2 měsíce před samotným odletem. Kdy jsme vlastně úplnou náhodou zjistili, že aerolinka se kterou máme celkem 3 přelety po Havaji, zkrachovala. Žádný email ani zpráva, kdybychom náhodou nešli na web aerolinky, tak by se taky mohlo stát, že budeme v lednu čekat v Oahu na letišti v domnění, že normálně poletíme s Island Air. Naštěstí po téměř 4 měsících nám aerolinka reklamované peníze vrátila, takže happy end. 🙂
Ještě štěstí, že tyhle informace se k nám dostávají se zpožděním, nedokážu si totiž představit, co by prožívaly naše rodiny, kdyby o tom věděly v moment, kdy se to stalo. My jsme naštěstí byli zrovna v letadle, takže nás tahle poplašná zpráva minula, nicméně už se nám jednou stalo, že nám stejným způsobem byla oznámena jiná poplašná zpráva (když jsme byli na Srí Lance).
Krátké přestupy jsou super ale co si budeme povídat, většinou na ně člověk štěstí nemá. My jsme tentokrát měli dva velmi krátké přestupy New Yorku 1,15 hod. a v San Franciscu jen hodinu. Jaké překvapení, když jsme dorazili do NY a zjistili, že si musíme počkat na kufry a dát je znovu odbavit. USA toto musíte udělat vždy na prvním letišti na které přiletíte. Ve zkratce: čekání, čekání, kufry, běh, předbíhání a nakonec sprint (ještě že máme Priority Pass).Do letadla jsme nastupovali jako poslední za doprovodu pohoršeného pohledu palubní průvodčí. Ještě nad Chicagem jsme to rozdýchávali (s panákem v ruce).
Když jsme doletěli na Oahu tak jsme zjistili, že naše kufry nezvládly rychlo-přestupy v NY a SF a tak jsme dorazili hodně nalehko. Vzhledem k tomu že jsme druhý den na Kauai neměli zajištěný hotel a stan jsme měli samozřejmě v kufru, tak jsme mimo oblečení neměli taky kde spát. : Naštěstí jsme hned po výjezdu z letiště narazili na náš milovaný ROSS, kde jsme vše potřebné oblečení doplnili. Díkybohu za pojištění od ČSOB, která nám tyhle nákupy bez problému proplatila. Kufry dorazily druhý den, takže nakonec vše dobře dopadlo.
Na první 2 dny jsme na Kauai sehnali poměrně slušný hotel (TipTop). Když jsme řešili, kde budeme spát další noc tak jsme se rozhodli, že si to v hotelu ještě o jednu noc prodloužíme. Nicméně náš pokoj byl už bohužel obsazený tak jsme se museli zabalit a přemístit do jiného.
S novými klíčky od pokoje nám dali i nové ovládání od televize. Když jsme se ale večer vrátili do nového pokoje a chtěli zapnout televizi tak ovládání nikde. Všechno jsme prohledali a usoudili že jsme ho nechali ve starém pokoji. Došli jsme tedy na recepci a do starého pokoje optat se, jestli tam nemají ovladač navíc. Prý nemají. Z toho (a z chování recepční) jsme usoudili, že ho pravděpodobně našla uklízečka a jednoduše ho stopila aby nám propadla kauce (např. v JV Asii je to na denním pořádku). Tak jsme do rána vymýšleli, jak to udělat abychom za pitomej ovladač od televize nemuseli platit 3000 Kč. David tedy asi v 6 hodin ráno zamířil do Walmartu aby tam koupil ten stejný ovladač na výměnu. No neměli ho. Tak jsme šli odevzdat klíčky s hrůzou co si tam na nás připravili. Naštěstí tam byla jiná recepční, která pravděpodobně o téhle boudě nevěděla tak jsme jí dali klíčky a čekali co zní vypadne. Řekla nashledanou : tak jsme jí ten ovladač nepřipomínali a šli.
Aloha Vaše Andrea a David 😊